Litovel, 20. června 2016 – Víte, co je to lavinový efekt? Ti, kteří hádají, že se jedná o úkaz, při němž dojde k uvolnění velké masy sněhu, mají pravdu. Ale tento termín se využívá i v oblasti gastronomie a s přírodním jevem má mnohé společné. Lavinovým efektem se vyznačují piva s postupným přehupováním tekutiny doprovázeným vytvářením husté smetanové pěny. Na českém trhu tento typ piva nabízí pouze tři pivovary, Pivovar Litovel je jedním z nich.
„Litovel Maestro jsme uvedli na trh v roce 1999. Příprava tohoto výjimečného piva ale nebyla jednoduchá, jako sládek jsem stál před nelehkým úkolem skloubit speciální techniku lavinového efektu s tradiční chutí litovelského piva,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Maestro se vyznačuje jantarovou barvou a jemnější, sametovější chutí. „Sice bych ho ‚dámským‘ pivem nenazval, ale mezi ženami je poměrně oblíbené,“ přiznává sládek.
Lavinového efektu u piva lze docílit jednak správnou teplotou, zhruba 5 až 7 stupňů Celsia, použitím směsi inertních plynů dusíku a oxidu uhličitého, ale také nastavením správného průtoku v čepovacím zařízení. Za pomoci těchto faktorů vzniká efekt, kdy ke dnu klesají mikroskopické částice piva, kolem kterých se tvoří samotné bublinky pěny, jež jsou naopak unášeny vzhůru. Tento proces vidíme ve formě takzvaného lavinového efektu, jenž trvá přibližně jednu až dvě minuty. Lavinová piva jsou populární zejména v Anglii a Belgii, kde se ale na rozdíl od litovelského Maestra, které se vyrábí technologií spodního kvašení, jedná většinou o svrchně kvašená piva.
Piva s lavinovým efektem jsou pouze čepovaná. Jejich charakter a způsob servírování vytváří z tohoto specifického chmelového moku rituál, který je zážitkem nejen pro chuťové pohárky, ale i pro další smysly. Na Litovel Maestru si můžete pochutnat ve vybraných restauracích, například v Záložně v Litovli či v Praze ve Sklípku U Zlatého hroznu.